Vědci ze Stínové vědecké rady NP Šumava (SVR) zvažují odstoupení od jednání u kulatého stolu Ministerstva životního prostředí (MŽP) k zákonu o Národním parku Šumava. Důvodem je neakceptování naprosté většiny odborných připomínek vědců k připravovanému zákonu a směřování návrhu zákona k upřednostnění privátních developerských zájmů nad veřejnými zájmy ochrany přírody. „Návrh zákona se ubírá směrem, který bude ohrožovat samotnou podstatu poslání národního parku a u toho skutečně nemůžeme asistovat,“ říká předseda SVR Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc. s tím, že odborné názory z oblasti ochrany přírody nejsou u kulatého stolu MŽP v naprosté většině vůbec akceptovány. „Pan ministr by si měl uvědomit, že toto stanovisko není jen názorem vědců sdružených ve Stínové vědecké radě, ale že reprezentuje názor podpořený třemi ústavy Akademie věd ČR, přírodovědeckými fakultami Univerzity Karlovy v Praze, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Masarykovy univerzity v Brně a Technické univerzity v Liberci.

Dále jej podpořilo 8 odborných společností (například Botanická, Ornitologická a Entomologická) a více než 3000 jednotlivců.“

Přestože vědci již na prvním jednání v srpnu předložili velmi kompromisní návrh zonace NP a několik desítek návrhů na změny v textu zákona, nebyla jich drtivá většina akceptována. Navíc, návrh zonace NP doznal od té doby mnoha negativních změn.

Ministr Chalupa nezíská souhlas vědců zastoupených Stínovou vědeckou radou se zněním zákona, pokud v navrhované zonaci bude méně než 26% NP v prvních zónách (což obsahuje původní kompromisní návrh SVR). Zcela nepřijatelné je pro vědce i bezprecedentní umístění koridoru pro lanovku na Hraničník v jedné z nejcennějších části NP v masivu Smrčiny.

Členové SVR také nesouhlasí s převodem státních pozemků ve třetí zóně, ležících mimo intravilány, na obce. Tyto pozemky by měly být převedeny na Správu NP a neměly by sloužit jako potenciální developerské zóny v režii obcí. Návrh zákona také dosud neobsahuje jasné vyjádření, že ochrana přírody má v NP přednost před ostatními aktivitami, které jsou možné pouze tehdy, nekolidují-li s ochranou přírody a krajiny v národním parku. Toto ustanovení je v ostatních národních parcích standardem a je obsaženo i v dosud platném nařízení vlády č. 163/1991 Sb., kterým byl NP Šumava zřízen. „Vypuštění tohoto ustanovení z nového zákona je evidentně úmyslným otevřením dveří jiným zájmům, než je ochrana přírody,“ dodává Hruška.

Návrh zákona o NP Šumava nerespektující tyto námitky považují členové SVR za legislativní nástroj ohrožující podstatu poslání NP a umožňující upřednostnění privátních developerských zájmů nad veřejnými zájmy ochrany přírody. Všechny tyto námitky byly zástupcům MŽP i Správy NP předány a jejich splněním podmiňují členové SVR svůj souhlas se zněním návrhu zákona.

Stínová vědecká rada Národního parku Šumava (SVR) má aktuálně 22 členů a vznikla v březnu 2011 jako reakce na rozhodnutí ředitele NPŠ PhDr. Jana Stráského potlačit názory vědecké části dosavadní Rady NPŠ. Rada je složena z předních českých vědců a odborníků z různých oblastí. Její základ tvoří přírodovědci a lesníci, kteří působili v Radě NPŠ a na protest proti účelovým změnám, které provedl Jan Stráský, z ní abdikovali. Členy jsou ale i další vědci, kteří se problematikou Šumavy dlouhodobě zabývají.

SVR si jako cíl dala nezávislé průběžné hodnocení činnosti Správy NPŠ a přinášení objektivních informací o fungování ekosystémů národního parku. Členové SVR jsou také připraveni pomáhat vědeckými argumenty ochraně přírody, státní správě či vysvětlovat problematiku médiím. Jsou připraveni diskutovat o ochraně šumavské přírody s politiky, podnikateli i milovníky přírody, tedy se všemi, kterým není osud Šumavy lhostejný.

• Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc., Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze
• Ing. Aleš Bezděk, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav, České Budějovice
• Prof. RNDr. Martin Braniš, CSc., Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze
• RNDr. Petr Doležal, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav, České Budějovice a Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
• Prof. Ing. Josef Fanta, CSc., emeritní profesor lesnictví, Univerzita ve Wageningen, Holandsko
• Doc. Dr. Jan Farkač, CSc., Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
• RNDr. Roman Fuchs, Ph.D., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
• Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Česká geologická služba, Praha
• Prof. Ing. Jiří Kopáček, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav, České Budějovice a Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
• Prof. RNDr. František Krahulec, CSc., Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Průhonice
• RNDr. Zdeňka Křenová, Ph.D., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
• Prof. Ing. Zdeněk Landa, CSc., Zemědělská fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
• Ing. Karel Matějka, CSc., IDS Praha
• RNDr. František Pojer, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
• Prof. RNDr. Karel Prach, CSc., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Třeboň
• PhDr. Ivan Rynda, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze
• Doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D., Právnická fakulta, Univerzita Karlova v Praze
• Doc. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
• Ing. Pavel Šamonil, PhD., Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., pracoviště Brno
• Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
• Doc. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav, České Budějovice
• Doc. Ing. Tomáš Vrška, Dr., Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., pracoviště Brno