Vážený pane ministře,
obracíme se na vás s výzvou k záchraně Národního parku Šumava.
Národní parky chrání klenoty české přírody – v případě Šumavy je to pestrá mozaika rašelinišť a podmáčených smrčin, zbytky horských pralesů, ledovcová jezera. Žije zde naše poslední životaschopná populace tetřeva hlušce a domov tu mají i další ohrožená zvířata jako rys ostrovid, datlík tříprstý, puštík bělavý, perlorodka říční, či vzácný motýl žluťásek borůvkový. V tajemných rašeliništích, ve tlejícím dřevě a v pralesních půdách dosud nezničených holosečemi, objevili vědci drobné živočichy a houby, které se nevyskytují nikde jinde na světě.
Hlavním posláním národního parku je zachovat na významné ploše nerušený vývoj přírody. Nejen proto, že jej vzácné druhy rostlin, živočichů a hub potřebují. Ale také proto, abychom my, lidé, viděli divadlo přírody v jeho nekonečných proměnách a poznali i porozuměli tomu, jak se mění v závislosti na změnách prostředí. Národní park právě proto – ku prospěchu místních obcí – obdivují miliony návštěvníků.
Udivilo nás, že jste jako ministr životního prostředí jmenoval ředitelem Národního parku Šumava člověka, který poslání parku nerespektuje: bývalého politika Jana Stráského, který opakovaně prohlašuje, že „příroda je nepřítel, a proto se musí proti ní bojovat“. Ale nejvíce nás znepokojují záměry, které Jan Stráský oznámil. Proto Vás pane ministře vyzýváme, abyste při vědomí zodpovědnosti, kterou nesete, nepřipustil porušování českých zákonů i mezinárodních dohod a pravidel péče o národní parky. Žádáme Vás, abyste neprodleně:
- Zajistil ochranu nedotčené přírody – tedy nepřipustil kácení a těžbu dřeva v území ponechaném přírodě ve stávajícím rozsahu 30% plochy národního parku a vytvořil podmínky pro jeho postupné rozšiřování na více než polovinu rozlohy do roku 2030.
- Zajistil bezpodmínečnou ochranu vzácných druhů a lokalit evropského významu chráněných soustavou Natura 2000.
- Zabránil zastavění národního parku – tzn. neumožnil žádné převody pozemků v majetku státu na soukromé osoby a nepřipustil výstavbu ve volné krajině (mimo intravilány obcí).
- Nepřipustil použití pesticidů v lesích národního parku.
- Zajistil obnovení vědecké sekce Rady národního parku a respektování odborných názorů a principu předběžné opatrnosti při správě parku.
- Zachoval transparentní systém zadávání zakázek – tzv. „minitendry“ a nedopustil vytunelování národního parku převodem práva hospodaření na obecně prospěšnou společnost.
Žádáme Vás, abyste zastavil i další nevratné kroky ve využití chráněného území před přijetím zákona o Národním parku Šumava, který má pravidla péče upřesnit. Vyzýváme Vás, abyste zajistil otevřenou diskusi a umožnil rovnocennou účast na přípravě zákona vědcům, nevládním organizacím, obcím, krajům a zástupcům ministerstva. Bez široké shody všech těchto skupin nedovolte zákon předložit vládě.
Národní parky a rezervace patří k našemu kulturnímu a přírodnímu dědictví. Nedovolte v Národním parku Šumava necitlivé zásahy, které nebude možno vrátit. Divokou přírodu vytvořit neumíme, můžeme ji jenom chránit. Nenechejte přetavit zdejší šperky české přírody v zisky těžařských společností a developerů.
18 Responses to Podpořte Výzvu za záchranu NP Šumava
Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář
- ŠumavaPro k vládnímu návrhu zákona o NP Šumava
- Které zákony porušuje Stráský?
- Národní park Šumava
- Co je v hledáčku platformy ŠumavaPro
- Před kácením a po „ozdravném“ zásahu
- Podpořte Výzvu za záchranu NP Šumava
- Signatáři výzvy
- Jak jinak můžete pomoci
- Šumavské mýty a pověsti
- Fotoreportáž: 1 – Kácíme pilně (okolo) prvních zón
- Jak to vidí? Osobnosti a česká společnost k blokádě a postupu vedení NP Šumava.
Odebírat novinky:
Pokud se nezačneme k přírodě chovat slušně a vracet jí, to co jí bereme, naše děti a budoucí generace budou žít jak v hororových a scifi filmech bez kouska zeleně, bez zvířat. Dovolila bych si citovat pana Durrella, který měl nadaci na záchranu volně žijících zvířat – „Žil bych nerad ve světě bez ptáků, lesů a nejrozličnějších zvířat. Byl by to strašný svět. Je na nás, aby takový neskončil.“ Ano myslím, že je to na nás, ale musíme jednat hned, pak už bude pozdě.
Já bych hrozně rád taky podepsal, ale neustále mně to hlásí, že jsem udělal chybu v opisování antispamové ochrany a přitom to opisuju správně. Nevíte co s tím???
Pavel
připojuji se k výzvě
Když se kácí les lítaj třísky,měli by však létat nejdříve facky aby se ti co o tom rozhodují vzpamatovali.Není les jako les,ale po zásahu bude les jako les,
Všechny nás udivuje tropický prales. Těm, co ho mají, ho závidíme a za jeho spatření platíme. Jenže prales může být i horský, středoevropský – a náš. Jen musíme nechat Přírodě prostor a nějaký čas, aby ho mohla pro nás vytvořit. A nekecat jí do toho!
Brzy nám ho spousty evropanů taky začnou závidět a budou ochotni za jeho spatření platit…
To mne strašně baví, jak všichni zachraňují to, co je tam nějaké dvě století a navíc vytvořeno člověkem (smrková monokultura).To, že ty lesy devastuje kůrovec je jim úplně jedno. Sousední Německo se hrozí z toho, jak se tam kůrovec množí a naši rádoby ekologové, dredoši a opilci jej patrně milují, jako Kocáb hnědočechy. Teď je spousta pseudovědců ekology silnými, jak u zadku noha, ale kde byli, když za komárů umíraly Krkonoše. Nebyl to taky NP? Proč má nějaká skupina pocit, že může kafrat do všeho, aniž by měla nějakou zodpovědost za škody, které vznikají jejich obstrukcemi. Jen se ta cháska chce zviditelnit. Kdo to proboha financuje? Jen doufám, že v tom nejedu i já z mých daní. To by mne trefilo.
Když chtějí být prospěšní Šumavě, ať jdou na brigádu při zalesňování. To asi ne, motyka jim do rukou nepasuje, jen mlátit klapačkou.
Se Šumavou nemám hospodářsky nic společného, ale mám pozemky ny jiném cháněném území a vím, co ti parchanti dokážou.
Šumava je národním parkem a ne hospodářským lesem. Když v roce 2007 zasáhl Šumavu orkán Kyrill, ukázalo se na leteckých snímcích, že největší škody napáchal orkán tam, kde se předtím plošně kácelo kvůli kůrovci. Kácením oslabené a rozvolněné porosty popadly při orkánu jako sirky. Ukázalo se také, že bylo zásadní chybou chovat se v Národním parku stejně jako v hospodářském lese. Proto jsem zrušil rozhodnutí o tom, že Správa parku je povinna podle lesního zákona zasahovat při výskytu kalamity a rozhodl, že vybrané území nejcennějších ekosystémů horských smrčin ponecháme přirozenému vývoji. Toto rozhodnutí jsem opřel o stanovisko vědecké rady parku, která posoudila následky orkánu Kyrill.
Ekosystém horských smrčin na Šumavě je unikátním fenoménem, ve kterém hraje lýkožrout smrkový svoji roli. Přispívá k jeho generační obměně. Tzv. stádium rozpadu, kdy stromové patro umírá, je následováno přirozeným zmlazením a obnovou lesa. Na jednom hektaru odumírajícího lesa najdeme přes tisíc nových semenáčků smrku, které vytvoří novou generaci lesa. To je přirozený vývojový cyklus. Po cca pěti letech důsledky kalamity odezní.
Bylo zásadní chybou ministra Chalupy jmenovat do funkce ředitele ŠUNAPu člověka, který nedokáže či nechce tento základní mechanismus fungování ekosystému horských smrčin pochopit.
Návrhy ředitele Stráského na kácení v nejcennějších 1. zónách Národního parku, na rašeliništích, v mokřadech jsou v zásadním rozporu s posláním národního parku a jejich realizace by vedla k nevratným škodám. Ministr by měl naslouchat vědeckým kapacitám z oboru ekologie lesa a ne dočasnému řediteli parku Stráskému, který jde na ruku těžebním společnostem a developerům prosazujícím na Šumavě rozvoj turistického průmyslu namísto šetrné udržitelné turistiky.
Mám obavy o Šumavu a proto podporuji iniciativu ŠUMAVA PRO.
Největší chybou nebylo jmenování pana ředitele NP, ale to, že jste byl ministrem a dovolit taková zvěrstva na Šumavě. Přiště přijdete s tím, že léčit chřipku je pitomost, protože patří do koloběhu a po zemřelých dospělých lidech už stejně žijí jejich děti. Je mi z vás rádobyekologů špatně. Oháníte vědci, kde byli, když umíraly Krkonoše? A kde jste byl Vy? Odpovím za Vás, posr.ný strachy a ticho jak myš.
Váš idealismus Šumavu nezahrání… Ale už ji stačil hodně poškodit…
Ty semenáčky jsou zpravidla nepůvodní a pokud dojde k tomu, že kůrovec zlikviduje les, tak během pár let jsou smrkové pahýly větrem shozeny a na daném stanovišti se nevyvíjí les, ale křoviny, které efektivně semenáčky udusí…
Milujeme s manželkou přírodu.Šumava je překrásné místo,kam rádi jezdíme a záleží nám na tom,aby byla zdravá.Každičké místo v naší republice je něčím nádherné a zaslouží si naši úctu.Národní park Šumava je místem ezoterickým,má stále hodně návštěvníků nejen od nás,ale i ze zahraničí.V našem zájmu bychom neměli dovolit další devastaci a vytvářet lesní paseky a to hlavně ze zištných důvodů jedinců,kterým nezáleží,co bude po nich…..V.Bolina
dobrý den platformo Šumava pro .
Je milé vidět zájem o Šumavu , který máte . Jak často na Šumavu jezdíte , bydlíte zde, pocházíte od tuď , pracujete zde, budou zde žít Vaše děti a vnuci , podnikáte zde ? Ptám se proto, abych rozuměl smyslu Vaší existence a činnosti .
Nemohu ji totiž pochopit. Naše rodina bydlí na Šumavě po generace, a osud Šumavy nám není lhostejný. Nejsme odborníci v biologii, ochraně lesa, ani nemáme žádný zájem v lesním hospodářství . Naším zájmem je však kvalitní život v kvalitním prostředí. Poslední roky o tom pochybujeme . Připomenu situaci: původní obyvatelstvo Šumavy až na vyjímky , bylo vysídleno . Do dnes se nevytvořil nový standartní vztah dosídlených obyvatel jako celku , k krajině v niž bydlí . To je problém celého sudetského pohraničí . Důkaz: Fuensterau x Kvilda . Lesy – 40 let umělé izolace vytvořilo mimořádnou situaci pro ochranu přírody , ale i návrat lidí na Šumavu. To vedlo ke konfliktu , který se projevuje chaosem v ochraně přírody, hospodaření v lese, a živelné individuelní výstavbě bez pravidel . Jedno soupeří s druhým . Důkaz: NP Bavorský les x NP Šumava a domy na německé straně Šumavy a na české straně Šumavy. Nad tím by se měla Vaše platforma zamyslet. Zde máte co řešit ! Nakonec Vám doporučím typy na výlet po „měsíční krajině „: Březník, Roklanská Hájenka, Mezilesní slať, Poledník, a jiné. Zamyslete se nad tím, co vidíte a jak se tomu dalo zabránit. Každý sedlák, hospodaříci v lese, Vám může napovědět. Napadený strom do lesa nepatřil ,nepatří a patřit nebude. Nemůžeme otáčet kolem času zpět a vracet les, v kterém se 200 let intenzivně hospodaří , do náruče přírody , z roku na rok a v situaci , kdy les je přičiněním člověka oslaben emixemi, absencí ozdravné těžby po revoluci a chaotickými změnami koncepcí ochrany přírody v NP Šumava. Výsledek však již známe a důsledky jsou fatální. Vás to však pálit nemusí, přírodě, pokud to vůbec zvládne, to bude trvat 100 a více let, než-li se opět Šumava zazelená a vy chytří budete zapomenuti , jen lidi na Šumavě si budou vyprávět o zeleném brouku NP, který snědl Šumavu , více než-li kdykoliv jiný předtím. Proto buďme vděčni, žě někdo jako p. Stráský je ochoten zachránit zbytky tradiční Šumavy a to tradičními metodami. Jejich výhodou je, že se po generace osvědčili, to o těch Vašich říci nelze.
Vážený pane,
nejsem starousedlík, ale na Šumavě žiji od roku 1992. Podnikám zde v turistice a v lesnictví. Mám zde tři děti a pět vnoučat. Zakladatelé platformy jsou lidé, kteří Šumavu velice dobře znají a proto se snaží ji zachránit právě od těch „sedláků“, kteří by jenom káceli. Napadený strom má v Národním parku Šumava své nezpochybnitelné opodstatnění, což je ovšem právě to, co vy zřejmě nechápete! Jde přece o národní park, ne o hospodářský les.
Doporučuji Vám,abyste si přečetl knihu Šumava-příroda-historie-život. Komentář k její části o hospodaření v lesích na Šumavě najdete na našich stránkách pod rubrikou Šumavské mýty a pověsti.
Velmi pěkně situaci vystihuje také článek s názorem pana K. Schwarzenberga, lesníka a majitele rozsáhlých hospodářských lesů:
http://zpravy.idnes.cz/lesnik-schwarzenberg-sumava-je-poklad-ze-zasahu-straskeho-mam-strach-1j9-/domaci.asp?c=A110426_131303_domaci_taj
Přeji Vám hodně štěstí.
S pozdravem
František Hail
Na sumave se nesmi kacet klidne se privazu ke stromu ale je to park a v nom se musi vse nechat prirode drive si take priroda poradila sama bez zasahu cloveka
a strikat tam svinstvo proti kurovcum tak to bych vas fakt nakopal
[...] Podpořte Výzvu za záchranu NP Šumava [...]
Komentář k Jste ekolog jak „noha“ : civilizovaná diskuze se odvíjí od toho, že spolu lidé komunikují SLUŠNĚ, byť mají rozlišné názory. Je podnětné slyšet jiný názor, i když s ním nesouhlasím, proto nechápu, proč se ohrazujete proti M.Bursíkovi v takto agresivním duchu. Nedovedu si představit, že toho člověka potkáte někde na ulici a začnete na něho útočit s tím, že je po… strachy. Připadá vám to normální? Mluvíte takhle snad s lidmi, které znáte? Nebo doma? Tak proč to zkoušíte tady na netu? Protože na vás není vidět? V tom případě nevím, kdo má tady strach. Tedy strach z normální slušné výměny názorů.
Kde ten čur*k Stránský bere tu drzost montovat se do věcí, kterým nerozumí. Ať už jde do prdele !
Bohužel Šumava nejsou jen I.zóny, kde se nezasahováním nechal kůrovec přemnožit tak, že se dnes šumaváci bojí jak dopadnou jejich domovy. Dnes je většina I.zón bez vzrostlých stromů a příroda si tam opravdu sama poradí. Maximálně vrcholové partie budou podobné odlesněným hřbetům mnoha slovenských hor. Fotky budou pak vypadat skvěle.
Ten průser je v tom, že reálně musí díky kůrovci vjíždět denně na sta těžkých strojů do celé ohrožené Šumavy, aby všechny smrkové lesy neskončily stejně.
Druhá možnost je nedělat nic a dívat se jak prostor (120x20km) Šumavy postupně šedne.
Tady už nejde o prostor u Ptačího potoka, ale o Šumavu jako takovou. Ostatně další namnožení kůrovce jen napomáhá další a další těžbě smrků, které by jinak mohly přežít.
[...] kácení i komentářů (nejen environmentalistů) je ŠUMAVA PRO. Je zde vlastní modifikovaná výzva ministrovi životního prostředí. Seznam signatářů je zde ještě zajímavější než u [...]