1. prosince 2011

Do 1.12.2011 podpořilo naši výzvu 44 organizací a 3 782 jednotlivců.

 

10. srpna 2011

Tisková zpráva federace EUROPARC ze 3. srpna 2011:

Vážený pane/paní,

 

Federace EUROPARC reprezentuje chráněná území Evropy a sdružuje vice, než 450 členů v 36 zemích. Národní park Šumava je aktivním členem Federace od roku 1992, kdy se připojila k naší společné představě ochrany evropského přírodního a kulturního dědictví.

Šumava přispěla k významným evropským iniciativám a politice ochrany přírody, například v poslední době:

K rozvoji politiky ochrany divočiny v Evropě, prostřednictvím aktivní účasti a příspění na pražské Konferenci o divočině v roce 2009, z níž vzešel dokument „Poselství z Prahy“;

K rozvoji adaptivního managementu území prostřednictvím účasti na přelomovém vzdělávacím kursu (organizovaném Federací EUROPARC) v roce 2009, a samozřejmě

Svojí inovativní přeshraniční spoluprací s Národním parkem Bavorský les v Německu.

Šumava má celosvětovou reputaci v každé z těchto oblastí a je proslulá svojí snahou o ochranu evropské divočiny, založenou na důkladném vědeckém výzkumu a spolupráci s partnery a sousedícími zeměmi s cílem dosáhnout zdravého prostředí pro přírodu i lidi.

Certifikát přeshraniční spolupráce, který Šumava spolu s Bavorským lesem získaly od Federace EUROPARC v roce 2009 byl vyvrcholením mnoha let práce týmů pracovníků obou těchto národních parků. Trvalo desetiletí, než se podařilo vybudovat vzájemné vztahy a odsouhlasit si společné cíle a cestu k nim.
Právě proto se značným zájmem upírá nyní Federace EUROPARC pozornost na určité změny v politice a praxi na Šumavě. Zdá se nám, že tyto změny ohrožují základy předcházející pracně dosažené dlouhodobé shody a mohly by nabourat integritu Národního parku Šumava, svěřeného lidmi v České republice do rukou  Správy národního parku.
Znepokojující snímky agentury Reuters Press, které obletěly svět, ukazují obrázek parku, který ovládly motorové pily.  Tyto fotografie jsou v rozporu s étosem a principy, na nichž byl národní park založen a s mezinárodními dohodami, které byly uzavřeny. Jsme si jistí, že toto není to, oč by Šumava nebo Česká republika měly usilovat. Aktuální dění na Šumavě vážně narušuje reputaci a integritu Národního  parku Šumava i České republiky jako strážců sdíleného evropského přírodního dědictví.
Federace EUROPARC vyzývá k okamžitému zastavení těchto kontroverzních a jednoznačně nepopulárních aktivit. Chtěli bychom od české vlády a Správy NP Šumava slyšet ujištění, že bez jakýchkoli odkladů začne nový dialog s cílem najít nový způsob péče o chráněnou přírodu a krajinu Šumavy, který bude v souladu se základními principy národního parku. Česká republika leží v srdci Evropy. Je rovněž srdcem vzájemně propojené přírody našeho kontinentu. Apelujeme na zdrženlivost a návrat k mnohem participativnějšímu a na spolupráci založenému přístupu.

Federace EUROPARC ráda přispěje k tomu, aby se sporné otázky podařilo rozsoudit. Nabízíme účast a radu nezávislých expertů mimo Českou republiku.

Těšíme se na vaši odpověď na tyto otázky, které nás zajímají i na naši nabídku pomoci a spolupráce na návratu situace na Šumavě k závěru, který bude pozitivní pro přírodu, lidi i politiky!

S pozdravem

 

 

Erika Stanciu                                                                                       Carol Ritchie

Prezidentka Federace EUROPARC                                            Ředitelka kanceláře Federace EUROPARC

 

——————————–

EUROPARC Federation

Waffnergasse 6

93047 Regensburg

Germany

Office tel: +49 (0)941 599 35 98-0

Fax: +49 (0)941 599 35 98-9

office@europarc.org

www.europarc.org

 

9. srpna 2011

Šumava nás potřebuje

Aktivita z Frymburka: Petice pro bezzásahovost na Šumavě – od místních obyvatel !

Jak mnozí víte, v NP Šumava bylo pod novým vedením (pana J. Stráského) rozhodnuto o velmi razantních zásazích v šumavských lesích, jejichž cílem má údajně být potlačení či dokonce „likvidace“ kůrovce na Šumavě. Nový ředitel  NP Šumava, nedbaje rad, upozornění a výzev národních i mezinárodních odborných institucí zabývajících se biologickými a ekologickými vědními obory (http://dopis.cspe.cz/), sáhl, pod politickou ochranou, po velmi radikálním řešení. Rozhodl se rozšířit oblasti těžby tak, že nyní zahrnují i nejcennější oblasti na území NPŠ: na Smrčině, Hraničníku, a nyní i na Modravě v oblasti Ptačího potoka. Na zastavení, nebo alespoň korekci těchto plánů, není příliš času – vše se má odehrát nejpozději během následujících týdnů. Ministerstvo životního prostředí se v brzkých dnech má vyjádřit, zda udělí či neudělí souhlas s navrhovanými opatřeními a zda vedení NP udělí výjimky ze zákona o ochraně přírody (114/1992 Sb.).

Z těchto důvodů je i na nás, místních obyvatelích Šumavy a Pošumaví, abychom se hlasitě ozvali a bojovali proti devastaci a nevratné likvidaci cenné přírody našeho kraje. Náš názor je totiž v médiích prezentován prostřednictvím Svazu obcí NP Šumava tak, jako by všichni místní občané bez výjimky podporovali zásahy proti kůrovci a další rozvoj tvrdé turistiky v regionu, což ani zdaleka není pravda. Nenechme si zničit kraj, který nám prostřednictvím rozumně organizovaného turistického ruchu dává chléb, kraj, který nám dal duši a vtiskl se do našich srdcí. Máme možnost říci, že jako lidé rostoucí s tímto krajem, s těmito lesy, nesouhlasíme s tak devastačními a naprosto neuváženými kroky v předem prohraném boji s kůrovcem. Obnovy lesa je možno dosáhnout přirozeným (a podstatně levnějším) způsobem, kdy necháme přírodu v jádrových oblastech NP konat to, co ostatně celá tisíciletí konala i bez nás – obnovovat les bez vnějších zásahů. To, že je tato metoda nejrychlejší, nejúčinnější a že jejím výsledkem je kvalitnější a odolnější les, ukazují dlouholeté studie předních vědeckých odborníků (jejichž závěry jsou srozumitelně prezentované např. v knize „Co vyprávějí horské smrčiny“). Nebo snad ješitnost nedovolí některým z nás uznat, že příroda je daleko mocnější a schopnější než naše zásahy, založené na praxi několika málo generací lesníků? Nyní se nám nabízí obrovská příležitost předat našim dětem dědictví v podobě přirozeně vzniklého lesa. Tak obrovský dar máme v našich rukou. Přece nenecháme celou Šumavu přeměnit v hospodářský les a developerský projekt!

Pokud cítíte, že podporovat přirozenou obnovu lesa je tou správnou cestou, máte možnost se svým podpisem připojit k dopisu adresovaným představitelům vlády, parlamentních stran a prezidentu ČR.

Tento dopis si můžete i s dalšími bližšími informacemi přečíst a svým podpisem podpořit v restauraci Markus – Náměstí Frymburk.

Dopis s obsahem petice:

Vážení pánové

Václav Klaus, prezident ČR

Petr Nečas, předseda vlády ČR a předseda ODS
Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí
Karel Schwarzenberg, předseda TOP 09
Radek John, předseda Věcí veřejných

 

 

Vážení,

jakožto obyvatelé Šumavy a Pošumaví chceme tímto dopisem vyjádřit znepokojení ze současné situace v NP Šumava a svůj jednoznačný nesouhlas s probíhajícími či připravovanými nepřiměřenými zásahy, jejichž důsledkem bude záměrná likvidace procesu přirozené obnovy lesa i v bezzásahových územích NP. Jako občané trvale žijící na území NP a CHKO Šumava považujeme za svou prioritu zachování přírodního dědictví a podporu přirozené obnovy lesa, a to nejen z hlediska ochrany přírody, ale i v zájmu zachování atraktivity krajiny pro turistický ruch, který je pro náš region významným zdrojem obživy. Obáváme se, že rozsáhlá devastace krajiny a vytvoření hospodářského lesa, jaký lze bez problémů nalézt kdekoli jinde, v konečném důsledku povedou k odlivu návštěvníků. Uvědomujeme si také, že ačkoli umělá výsadba a násilná rekultivace krajiny budou časově i finančně náročné, jejich výsledek se nikdy ani zdaleka nevyrovná tomu, co příroda vytvoří sama. Sebelépe udržovaný hospodářský les nemůže nahradit fungující přirozený ekosystém lesa přirozeného. Jsme přesvědčeni a výsledky mnohaletého vědeckého výzkumu i vlastní pozorování již probíhající obnovy lesa nás v tom utvrzují, že jedinou z dlouhodobého hlediska správnou strategií je ponechat nejcennější části šumavských lesů bez lidského zásahu, a umožnit tak, aby pod ochranou odumřelých a padlých stromů samovolně vznikl les nový, druhově bohatý a rozrůzněný – takový, jehož zárodky již na mnoha místech může spatřit každý nestranný pozorovatel. Děsí nás představa holin, které vzniknou po vytěžení kůrovcem napadených porostů, následná degradace půd i rozsáhlé plánované rekultivace.

Domníváme se, že současné zásahy v NP Šumava jsou projevem necitlivosti části společnosti k životnímu prostředí, kdy je příroda vnímána pouze jako výrobní prostředek. V žádném případě nepopíráme ekonomický význam šumavské přírody, nechceme však zejména v I. a II. zónách národního parku podporovat tvrdou turistiku, kterou nám nabízejí developerské firmy, a to i přes jejich opakované (a opakovaně neplněné) sliby nových pracovních míst. Naopak rádi podpoříme tzv. měkkou turistiku, která nebude devastovat krajinu a nabídne návštěvníkům nevšední zážitek setkání s „divočinou“, s přirozeným lesem. Věříme, že z dlouhodobého hlediska je právě tato forma turistiky pro místní občany stabilnějším zdrojem pracovních míst a uplatnění.

Velmi nás znepokojuje fakt, že v nedávné době došlo k potlačení role vědců v řízení NP Šumava, a že současná vědecká rada NP není tvořena odborníky z různých vědních disciplín, ale převažují v ní lesní hospodáři. Jsme přesvědčeni, že vědecká rada by měla být odbornou a nestrannou součástí správy NP. Zároveň bychom uvítali, aby vedení NP poskytovalo objektivní a úplné informace o veškerém dění v celé oblasti.

Ve sdělovacích prostředcích slýcháme, jak se politici na regionální i celostátní úrovni při obhajování necitlivých zásahů proti kůrovci a při prosazování výstavby nových sportovních a turistických areálů na Šumavě odvolávají na údajné zájmy starostů obcí a místních obyvatel. K tomu můžeme říci jen toto: i my jsme obyvateli Šumavy, a v žádném případě jejich názory nesdílíme. A právě proto, že pro nás Šumava není jen vzdáleným místem rekreace, ale skutečným každodenním domovem, jehož hodnota výrazně přesahuje pouze materiální rozměr života, cítíme odpovědnost za její vývoj, respektujeme tradici mnoha staletí a myslíme na její budoucnost. Chceme být hrdí na to, že žijeme v těsném sousedství unikátního přirozeného ekosystému, skutečného „divokého srdce Evropy“, jaké nemá obdoby.

Pevně věříme, že tento dopis upozorní na obavy té části obyvatel trvale žijících v NP a CHKO Šumavy, kteří nesouhlasí s necitlivým zacházením s přírodním bohatstvím.

Monika Krolová, Vladislav Smolka a František Frantál

(petiční výbor)

 

8. srpna 2011

Násobení blokády
Blokáda kácení kůrovcem napadených stromů v lokalitě na Ptačím potoce na Šumavě naplňovaná občany České republiky i zahraničními účastníky (ze Slovenska a Německa) stále pokračuje.

Kromě této blokády jsme zaznamenali
1) Blokádu dvěma traktory na veřejné cestě, potřebné k výjezdu účastníků z místa nocování do terénu. Záležitost byla podána k šetření na policii.

2) Další zaznamenanou blokádou v této souvislosti je nedostatečná komunikace mezi Oblastním inspektorátem práce a Policií ČR.
Oblastní inspektorát řeší podněty, které se týkají bezpečnosti práce v místě kácení, a situaci na místě již několikrát prověřoval. Při svých návštěvách však žádal dopravu na místo a vysvětlení od Obecního úřadu v Modravě anebo od Správy NP Šumava – takže posléze vcelku pochopitelně na místě neshledal prakticky žádné pochybení. V nepřítomnosti inspektora znovu pokračuje obvyklá praxe, na kterou je OIP neustále upozorňován, a to, že dřevorubci pokračují ve své práci, navzdory předpisům o bezpečnosti práce, navzdory tomu, že v jejich blízkosti se pohybují účastnící blokády. Policisté na tuto skutečnost nereagují, jsou slepí hluší, i když jsou občany vyzýváni ke konání… Takže blok v komunikaci a nemožnosti opatření pro bezpečnost nejen dřevorubců ale i účastníků blokády… Snad se rychlým odstraněním tohoto bloku podaří zabránit lidskému neštěstí…

3) Další hlubokou blokádu registrujeme v mlčení Ministerstva životního prostředí ČR. Na blokádu kácení nereaguje žádným činem. Mlčí. Účastníci blokády kácení upozorňují na to, že v lokalitě není respektován zákon o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb. v pozdějších zněních…), tedy zákon, kterým by mělo být MŽP ČR a jeho kroky především řízeny…

Mlčení vedení Správy NP Šumava není při jeho složení a stanovených cílech třeba považovat za blok. Vedení je spokojeno tím, že kácení u Ptačího potoka pokračuje a brzy prý bude dřevo nakáceno (a připraveno na prodej). Správa NP Šumava se v tomto případě řídí pouze Lesním zákonem, kéž by však takto postupovala ve stanovených pufračních zónách směrem do vnitrozemí, kde má intenzivně proti kůrovci zasahovat, ale kde navzdory zůstávají vylétnuté kůrovcové stromy. Tak je ve skutečnosti „množen“ kůrovec v území, na kterém má být důsledně asanován. Snad ve své činnosti není blokována i Česká inspekce životního prostředí, která byla opakovaně vyzývána, aby i tuto skutečnost přezkoumala…

Anna Lepšová